Miloš Winkler:
Nekonečný příběh
Hra není etapovkou v pravém slova smyslu. Není to soutěž družstev či jednotlivců. Nezáleží na tom, kdo bude lepší a kdo horší. Jde o to pokusit se splnit úkol jak nejlépe to půjde, ale není zde žádné hodnocení.
Celý příběh je zpracován do patnácti vyprávění. Jejich texty jsou různě dlouhé. Kratší jsou voleny jako motivační před plněním nějakého úkolu. Delší texty jsou někdy pouze večerním vyprávěním na dobrou noc. Celým týdnem se tedy prolíná jeden příběh. Jednotlivá vyprávění na sebe navazují, proto je nejde přehodit nebo vynechat. Hra končí oslavou v zachráněné Říši Fantazie. Snažili jsme se dopředu neprozradit téma táborové hry. Také celý první den se zdánlivě nic nedělo - ubytovali jsme se, najedli, šli na vycházku. Děti byly napnuté jako nikdy. Obvykle už ve zvacích dopisech naznačujeme, co se bude na táboře hrát. A tentokrát uběhl téměř celý první den a stále nikdo nic nevěděl. Teprve po večeři jsme začali číst příběh a začala táborová hra. Úkoly plní jednotlivci nebo někdy pro jednodušší zvládnutí v malých skupinkách.
Zatím nebylo nalezeno žádné hodnocení
